Instalace druhého pevného disku (SSD) do notebooku

Před více jak třemi lety jsem koupil svůj zatím (a snad i zcela, plánuju spíše návrat ke stolnímu PC) poslední notebook ASUS X555UB osazený procesorem Intel Core i5-6200U, grafickou kartou GeForce 940M, 8 GB RAM a stále ještě klasickým plotnovým diskem, který jsem upřednostnil před SSD diskem, který v té době ještě nebyl tak cenově dostupný jako právě teď. Zatím jsem si tedy jen doplnil velikost RAM paměti na konečných 12 GB ( jeden 4 GB modul je napevno v NB na základní desce a nelze tak vyměnit za 8 GB modul). S tehdejším výkonem NB jsem byl relativně spokojen (ačkoli jsem věděl, že s SSD diskem to může být daleko lepší) a díky hibernování počítače startoval relativně rychle.

Poměrně nedávno jsem se dozvěděl o „neoficiální“ cestě, jak do svého NB dostat druhý disk a to pomocí jeho záměny za DVD vypalovačku, kterou jsem nikdy nepoužil k vypalování a i DVD jsem do NB vkládal velmi sporadicky.

Co přesně je potřeba udělat?

 Cesta za novým SSD diskem, v případě kdy z nějakého důvodu jej nechcete vyměnit zá původní pevný disk je jemně složitější, ale ve výsledku lepší, protože budete mít k dispozici více místa pro svá data.

Nejprve je potřeba objednat rámeček na disk, který vypadá stejně jako DVD mechanika, do kterého vložíte nový disk a rámeček s diskem namontujete do NB místo mechaniky. Nakonec na nový disk nainstalujete Windows (jakýkoli jiný OS), případně provedete klonování současného systému.

Objednání rámečku

 Já nakonec zvolil EBay, rámečky lze pořídit i v českých obchodech, kde ale většinou neuvádějí, pro jaký typ NB je rámeček určen. Na ebayi se dají sehnat rámečky, u kterých je specifikovaný přesný typ NB. Svůj rámeček jsem objednal zde a doprava trvala cca 3 týdny, cena cca 250 Kč vč. dopravy. Mělo by stačit na ebayi vyhledat „2nd HDD SSD Hard Drive Caddy for ….“ a místo teček vepsat přesný model NB.


Objednání disku

 Po menší úvaze jsem se rozhodl objednat disk Kingston A400 480GB 7mm za 1299 kč. Ono to je ale relativně jedno, jen je potřeba aby se jednalo o klasický 2.5 palcový SSD disk a ne o M.2 formát.


Montáž

 Ještě před rozděláním NB je potřeba nový disk vložit do rámečku. Po stranách rámečku jsem měl našroubované šroubky do obvodu rámečku, které bylo potřeba nejprve co nejvíce vyšroubovat, vložit disk a opět zašroubovat přes rámeček přímo do předpřipravených dírek na disku. Poté by měl disk pevně držet v rámečku.

Montáž rámečku je poměrně jednoduchá, bohužel rozmontování NB se liší dle jeho typu (např. můj první NB se rozdělával „zdola“, tento pro změnu přes klávesnici zeshora ) a je nejlepší si pro konkrétní model NB najít na YouTube instruktážní video. Já si bohužel nepamatuju jaké jsem přesně použil (potřeboval jsem se do NB dostat už dříve kvůli výměně baterie, která se za dva roky a něco nafoukla), ale pravděpodobně to bylo některé z těchto. Opět by mělo stačit vyhledat na YouTube něco jako „How replace DVD by SDD …“ a místo teček napsat konkrétní typ notebooku.

Jakmile máte NB rozebraný, stačí vymontovat DVD mechaniku (v mém případě se jednalo o jeden šroubek, poté stačilo mechaniku vysunout a vsunout místo ní rámeček s diskem a ten opět zašroubovat oním šroubkem. Poté sešroubovat NB do půvdního stavu.

První start počítače

 Během prvního startu prakticky nic zatím nepoznáte, systém vám samozřejmě nastartuje stejně pomalu jako obvykle. Až po přihlášení do systému byste měli vidět novou jednotku mezi vašimi disky. Pokud disk nevidíte v systému, buď jste udělali něco špatně (popravdě mě nenapadá co), nebo je potřeba disk nejprve přes správce disků naformátovat (bohužel si teď nevybavuju, zda jsem musel disk naformátovat či nikoli, pod záplavou dalších nastavování (viz dále) jsem toto již zapomněl). Formátování disku prosím konzultujte s Googlem, záleží totiž jaký systém máte a podobně.

Jakmile vidíte disk ve svém operačním systému, je potřeba se rozhodnout, zda na SSD disk systém zkopírujete ze současného systému (tzv. klonování) nebo rovnou nainstalujete čistý systém.

Klonování nebo čistá instalace OS?

 Nad touto otázkou jsem se původně moc nepozastavoval a chtěl jsem přenést současný systém na nový disk. Čistou instalaci jsem si nechal jako nouzové řešení.

Klonování systému

Pro klonování jsem zkusil dvě aplikace, a sice „O&O DiskImage“ (plná verze z časopisu CHIP) a „Minitool Partion Wizard 11“ (volně dostupná aplikace (pro domácnosti)). Bohužel ani s jednou jsem nebyl schopen systém korektně zkopírovat na SSD disk, vždy to skončilo tak, že systém byl zkopírován, ale nepodařilo se ho nastartovat (samozřejmě v BIOSu jsem změnil bootovací disk na SSD a podobně). Po odpoledni a večeru (šel jsem spát o půlnoci) stráveném s různými postupy jsem se rozhodl, že druhý den systém nainstaluju načisto přímo na nový disk.

Čistá instalace – příprava

MS umožňuje, minimálně u Windows 10, pomocí jejich aplikace vytvořit USB flash disk, ze kterého poté nainstalujete Windows 10. Stačí stáhnout jednoduchou aplikaci, pomocí které si vytvoříte instalační flash disk, ze kterého poté nabootujete a nainstalujete Windows. Samozřejmě pokud máte legální Windows aktuálně nainstalovaný.

Před spuštěním aplikace jen do NB vsuňte flash disk alespoň o velikosti 8 GB (data z něj budou smazána) a pomocí aplikace vytvořte instalační flash disk. Vše potřebné bude poté staženo z internetu během tvorby flash disku. Proces trval asi 30 minut a záleží na rychlosti Vašeho připojení na Internet.

Čistí instalace – provedení

Vlastní instalace Windows 10 (kterou jsem mimochodem absolovoval zcela poprvé) byla velmi jednoduchá a prakticky stačilo klikat na tlačítko další. Důležité jsou dva body – chvíle, kdy si vybíráte, zda se jedná o upgrade stávající instalace nebo o instalaci čistou (vybíráte samozřejmě druhou možnost – čistou instalaci) a následný dotaz, kam chcete Windows nainstalovat (samozřejmě zvolíte Váš nový SSD disk)

Celá instalace trvala 10-15 minut včetně nastavování a provedl se myslím během ní jeden restart.

Čistá instalace – prvotní nastavování

Při prvním startu je uživatel dotázán na základní údaje (jako heslo k WIFI, tvorba uživatelského účtu a pod.) a doplňující informace (např. zda Windows může používat hlasové příkazy, používat lokalizační údaje, a podobně…). Toto poinstalační nastavení zabere dalších asi 15 – 20 minut.

No a pak na řadu přichází to nejzábavnější – instalace aplikací, ovládačů a her. Tohle už je čistě subjektivní, mě osobně to zabralo asi dvě hodinky, možná hodinku a půl i s tvorbou účtu pro manželku.

Krom ovládačů jsem nainstaloval vlastně jen pár aplikací – Google Chrome, Google Drive klienta, Total Commander, 7-zip, Europa Universalis IV, Crusader Kings, Office a JDownloader. Většinu času trávím v Chrome a Total Commanderu, čili ani více nepotřebuju.

Ještě jsem zapomněl – původně byl v NB předinstalovaný Windows 10 Home, který jsem později upgradoval na verzi Pro. Během instalace Windows se mi nainstalovala původní Home verze a já tak musel i tentokrát verzi Windows upgradovat. Díky rychlému SSD disku a připojení na net toto trvalo cca 30 minut a počítač byl jednou restartován během toho.

Systém byl ihned automaticky aktivován bez mého zásahu, ať už původní Home verze, tak i Pro verze po upgradu. Totéž Office.

Klonovat nebo instalovat čistý OS?

Čistá instalace mě tak zabrala celkem asi 2-2.5 hodiny se vším všudy, prostě jedno odpoledne. Laborování s klonováním mi zabralo půl den a výsledek navíc žádný. Jistě, kdo úspěšně pronikl do tajů klonování by byl rychlejší a úspěšnější. Na druhou stranu, čistá instalace je vždy lepší, protože klonovat dva roky starý systém není moc moudré – obsahuje spoustu balastu a podobně. Navíc většina programů na klonování je placená a nebo k ničemu, alespoň z mého pohledu.

Za mě tedy určitě instalovat čistý systém.

Závěr

Instalace hardisku nebyla vůbec složitá a nebýt naprosto zbytečného laborování s klonováním disku, mohlo být za jedno delší odpoledne hotovo.

Jak je patrné z výše uvedeného, nikdy jsem neměl na domácím notebooku SSD disk (ano, jsem divný 😀 ) a v práci jsem to neřešil, tam mám SSD disk už dlouho. Když ale srovnám svůj notebook před a po instalaci SSD disku, tak je tam obrovský rozdíl co do výkonu.

Start systému byl původně  na více jak dvě až tři minuty (počítám do toho i dobu po přihlášení, kdy byl počítač skoro nepoužitelný, protože ho brzdily aplikace v pozadí, které se načítaly). S SSD diskem je start za cca 17s a po přihlášení mohu hned pracovat, práce se systémem i start aplikací je také o hodně rychlejší. Obrovský rozdíl. Se starým diskem jsem se naučil počítač hibernovat a start byl pak taky poměrně rychlý, ale i tak se to stále nedá samozřejmě srovnávat, SSD hodně vyhrává.

Rubriky: Kubovy vyřešené problémy, Návody | Napsat komentář

How to install GNOME Commander 1.8.1 on Ubuntu 17.10

Today article is about an installation of GNOME Commander on latest Ubuntu 17.10. Moreover, this is my very first article in English and after very long time even, when I wrote my last article here in Czech.

I have installed Ubuntu 17.10 recently after about 2 years when I was not able to use any Linux distribution because of hardware incompatibility (graphics card, wired headphones…). But now, with Ubuntu 17.10 are these problems solved and nothing block me to use Ubuntu again finally.

I am quite addicted to file managers, namely Total Commander on Windows. I was used to using GNOME Commander on Ubuntu last time and I was curious, what new is with GNOME Commander, so I decided to try it again.

Unfortunately, in Ubuntu repositories is an only pretty old version of GNOME Commander (1.4.8, 2016) and since I have not found any repository with this software, I was forced to used good old way – installation from application sources. And this article is about how to do it.

Prerequisites:

1) You have installed Ubuntu 17.10 (with another version can be procedure different, but of course can work as well)
2) You are familiar with working on Unix console and your user has admin (sudo) privileges.
3) This manual is aimed for GNOME Commander version 1.8.1

Steps

1) Download and unpack GNOME Commander to some directory

2) Install followed necessary libraries, sadly quite many MBs will be downloaded and installed, but all stuff is in official repositories:

sudo apt-get install itstool 
sudo apt-get install xmllint 
sudo apt-get install libxml2-utils 
sudo apt-get install glib-compile-schemas 
sudo apt-get install libglib2.0-dev 
sudo apt-get install gtk2.0 
sudo apt-get install libgnome-2-0 
sudo apt-get install libgnome2-dev 
sudo apt-get install libgnomeui-dev 

3) Now, it is easy, so just do:

./configure (on a directory, where you unpack installation package)
make
sudo make install

4) It is all, you have installed latest GNOME Commander 🙂

I hope, that this article helps others who would like to install latest GNOME Commander version on latest Ubuntu 17.10. As well as I hope, that you like my very first article in English! 🙂

Rubriky: In English, Kubovy vyřešené problémy, Ubuntu | Napsat komentář

My weather indicator – zajímavé počasí pro Ubuntu

Dnes jsem při čtení jednoho článku narazil na zmínku o aplikaci My weather indicator slibující zobrazování počasí v Ubuntu. Schopnosti a informační hodnota aplikace mě ale opravdu hodně překvapila.

a) Co aplikace dovede

Aplikace dokáže v panelu Ubuntu zobrazit ikonku znázorňující aktuální počasí v předvolené lokaci doplněnou o zobrazení teploty. Další informace o počasí se pak dozvíte z kontextové nabídky aplikace.

V kontextové nabídce se nacházejí tyto informace:

  • lokace, teplota skutečná a pocitová, tlak, vlhkost
  • rosný bod, rychlost větru, viditelnost a typ oblačnosti (např. jasno, zataženo,polojasno…)
  • čas svítání, východu slunce, západu slunce a soumraku a aktuální fáze měsíce
Pomocí kontextové nabídky pak můžete provést tyto akce:
  • zobrazení předpovědi počasí pro danou lokalitu v následujících 5-ti dnech
  • zobrazení předpovědní mapy, tedy zachycení aktuálního počasí na mapě
  • obnovit informace o počasí (aplikace ve standardním nastavení aktualizuje informace co hodinu, lze nastavit i menší či větší interval)
  • zobrazení předvoleb, nápovědy, domovských stránek na Google+, Twitteru, Facebooku a podobně, nahlásit chybu a případně aplikaci ukončit
Počasí můžete sledovat až ve dvou oblastech,každou z nich mít na panelu a/nebo na ploše formou widgetu (v nastavení lze vybrat spoustu různých podob těchto widgetů). V nastavení aplikace si můžete zvolit poskytovatele dat, osobně jsem po dobrých zkušenostech z mobilních aplikací zvolil Yahoo.
b) Screenshoty
Widget i aplikace v panelu na jednom screenshotu, osobně ale používám jen identifikátor vedle hodin…
Předpověď počasí na následující dny

Nastavení aplikace

c) Jak nainstalovat

Instalace je poměrně jednoduchá, stačí k ní tři kroky (přidat repozitář, aktualizovat a provést instalaci):

sudo add-apt-repository ppa:atareao/atareao 
sudo apt-get update 
sudo apt-get install my-weather-indicator

Osobně jsem zkoušel na Ubuntu 14.04 LTS, neměl by být problém ani v novějším Ubuntu 14.10. Více informací o programu si můžete v angličtině přečíst zde.

Rubriky: Linux, Návody, Ubuntu | 1 komentář

Firefox a upomínkovač na nové tweety na Twitteru

Jak asi víte, dlouhou dobu jsem používal Chrome. Avšak i přes své nesporné výhody má jednu velmi zásadní nevýhodu, která v konečném důsledku převáží pozitiva.Tou nevýhodou je obrovská náročnost na operační paměť, která roste s každým novým otevíraným tabem.

A když už i na firemním notebooku, na kterém mám většinou otevřenopoměrně velké množstí tabů se mi začali zobrazovat hlášky o nedostatečném množství volné operační paměti (a to v něm mám 8 GB RAM), bylo rozhodnuto o migraci na úspornější prohlížeč.

Původně jsem chtěl opět používat Operu, jenže ta od verze 15 (tuším) používá stejné jádro jako Chrome a tak bych si nepomohl. Z velké trojky (Chrome, Firefox a Opera) tak zbyl Firefox. Pro něj byla dostupná většina mých oblíbených pluginů, náročnost na RAM paměť je cca 1/4, maximálně 1/2, firemní NB s ním nemá nejmenší problémy a i můj starší NB s ním funguje velmi dobře. Pro Firefox jsem však zprvu nenašel žádný upomínkovač (nevím jak jinak do Češtiny přeložit slovo „notifier“) na nové tweety na Twitteru. V Chrome jsem na to používal, pro mé účely dokonalý, plugin Silver bird. Ten však pro Firefox neexistuje, což je velká škoda.

Nakonec jsem našel  X-Notifier, který mimo jiné podporuje (díky uživatelským skriptům) i Twitter. Plugin po instalaci a konfiguraci (kterou si popíšeme v následujícím odstavci) vytvoří ikonku v panelu zobrazující počet nepřečtených Tweetů, což je přesně to, co jsem potřeboval.

Konfigurace doplňku je bohužel komplikovanější, nejprve je potřeba si nastavit doplněk jako takový,poté stáhnout ze stránek skript pro Twitter a nakonec nastavit i ten. Asi nejlepší bude nejprve stáhnout vlastní skript, pro jednoduchost dávám přímý odkaz, jeho nalezení není totiž zrovna jednoduché.

Po stáhnutí skriptu si otevřte nastavení doplňku a v něm se přepněte na kartu „Účty“ a zde klikněte na tlačítko „Skripty“. Mělo by se vám zobrazit nové dialogové okno, v něm klikněte na tlačítko „Přidat“ a vyberte stažený skript. Nakonec musíte pomocí roletky, ve které se ve výchozím nastavení nalézá „Gmail“ vybrat „Twitter“. Jakmile máte vybráno, stačí již jen zadat přihlašovací údaje k vašemu Twitteru, nastavit si četnost kontroly v minutách a hlavně nakonec kliknout na tlačítko „Přidat“, čímž definitivně vytvoříte připojení k vašemu Twitter účtu.

Nakonec si kliknutím na váš účet v pravém sloupci ověřte, že se vše uložilo správně, a že váš Twitter účet je nastaven jako výchozí. Nakonec si projděte celé nastavení doplňku a nastavte si jej dle svých preferencí. Od této chvíle by vám ikonka v panelu měla zobrazovat počet nepřečtených tweetů. Pokud je ikonka bez číslovky, pak to znamená, že nemáte žádný nepřečtený Tweet. Pokud kliknete na ikonku, načte se vám vaše Twitter stránka. Před prvním použití pluginu tak doporučuji se nejprve přihlásit na Twitter stránce a mít nastaveno automatické přihlašování.

Bohužel konfigurace je oproti dříve zmíněnému Silver birdu pro Chrome daleko komplikovanější, nezobrazuje v „bublině“ nové tweety, ale pro mé účely plně dostačuje, vše ostatní si rád přečtu přímo na Twitter stránkách.

Můžu však používat Firefox, uvidíme jak dlouho mi to vydrží :). Pevně věřím, že vám tento článek někomu z vás pomohl, níže ještě přidávám screenshoty s nastavením doplňku. Pokud někdo znáte elegantnější řešení, budu rád, když se o něj podělíte v diskuzích.

Konfigurace Twitter účtu
Konfigurace doplňku

Ikonka doplňku, mám 1 nepřečtený Tweet

Rubriky: Firefox, Kubovy vyřešené problémy, Návody | Napsat komentář

Steam: Jak rychle opravit (přeinstalovat) poškozenou hru

Dnes jsem řešil zajímavý problém – vlivem „zpackané“ (asi mojí vinou) instalace češtiny pro Maxe Payna 3 jsem potřeboval přeinstalovat tuto hru. Jelikož ale Steam při instalaci hry,pokud si dobře pamatuji, stahoval cca 30 GB dat (neuvěřitelné množství, kde jsou ty doby, co byly hry nebo operační systémy na disketách 🙂 ) nechtěl jsem ji stahovat celou znovu, místo toho jsem chtěl nějak vyvolat kontrolu souborů a jejich případnou náhradu za originál, prostě něco podobného jako je svc ve Windows.

Nejprve mě napadlo smazat některé soubory, které jsem předtím přepsal soubory z češtiny, s tím, že Steam pozná, že něco není v pořádku a chybějící soubory obnoví (stáhne znovu), což však nepomohlo. Hra se pouze nespustila.

Řešení bylo naštěstí poměrně jednoduché – stačilo ve Steam klientovi u dané hry v knihovně kliknout pravým tlačítkem myši na její jméno v levém sloupci a v kontextové nabídce zvolit možnost „Podrobnosti„.

Měla by se vám zobrazit následující obrazovka:

Vlastnosti hry Max Payne 3

Zde již stačí kliknout na záložku „Místní soubory“ a zde zvolit možnost „Ověřit integritu mezipaměti hry„. Steam do několika minut zkontroluje celou hru (pravděpodobně se kontrolují MD5 součty jednotlivých souborů) a nakonec vás informuje o množství lišících se souborů, které je potřeba stáhnout, což ihned zahájí.

Nemusel jsem tak stahovat celou hru, ale jen chybějící a změněné soubory.

Rubriky: Kubovy vyřešené problémy, Návody, Steam | komentáře 4

Jak vyřešit problém s padajícím Doom 3: BFG edition (Steam edice)

Nedávno jsem si na Steamu pořídil v akci (na Aukro.cz) DOOM 3: BFG edition. Při hraní této hry jsem se opět přesvědčil, že ATI prostě nemá dobré ovládače – hra mi totiž při načítání libovolné uložené hry neustále padala. A zprvu jsem ani ovládače nepokládal jako zdroj problému.

a) Příznaky

Hra zprvu funguje (Doom 3 z BFG edice), při kliknutí na „New Game“ se spustí úvodní video, poté hráč může klasicky hrát. První problém nastává, až jakmile hru vypne a pokusí se po opětovném spuštění hry načíst dříve uloženou hru. V té chvíli dojde k pádu aplikace, zobrazí šedá obrazovka a po několika sekundách se zobrazí klasické hlášení, že došlo k pádu aplikace a nakonec se uživatel dostane na plochu.

Multiplayer může, ale i nemusí fungovat, a problém je pak společný s problémem v singleplayeru.

b) Řešení

Řešení jsou dvě. Nejprve fungovalo pouhé zahájení libovolné multiplayer hry, rychlé ukončení a load hry ze singleplayeru. Avšak toto řešení se ukázalo pouze jako dočasné a nakonec mi začal i multiplayer havarovat přesně tak jako singleplayer.

Druhým řešením je použití jednoho DLL souboru ze starších ovládačů ATI. Soubor se jmenuje atioglxx.dll,je nutné jej nejprve vygenerovat ze zdrojového souboru, který navíc musí pocházet z ovládačů 13.3 nebo starších (tedy 13.2, …), novější ovládače mají již nekompatibilní knihovnu.

Postup:

1. Stažení starších ovládačů ze stránek ATI, osobně jsem použil verzi 13.1, které najdete zde.

2. Stažený ovládač spusťte a nechte jej rozbalit do uvedeného umístění, po rozbalení můžete spuštěný instalátor předčasně ukončit.

3. V lokaci, do které jste nechali rozbalit soubory, byste měli v podadresáři „Support13-1_vista_win7_win8_64_dd_ccc_whqlPackagesDriversDisplayW86A_INFB151068“ najít soubor „atioglxx.dl_„, soubor si překopírujte např. na plochu nebo do jiného adresáře.

4. Soubor je nutné rozbalit pomocí příkazové řádky Windows. Proto si ji otevřete (WIN+R => cmd), přejděte do adresáře se zkopírovaným souborem a v něm proveďte následující příkaz: „EXPAND ATIOGLXX.DL_ ATIOGLXX.DLL„.

5.Ve stejném adresáři vám vznikne DLL soubor, který je potřeba nakopírovat do adresáře se hrou. Hra se instaluje mezi ostatní Steam hry. Pokud jste neměli lokaci, hry se nacházejí v adresáři „C:Program Filles (x86)SteamSteamAppscommonDOOM 3 BFG Edition„. V tomto adresáři by se měl nacházet i EXE soubor hry a do tohoto adresáře je potřeba nakopírovat vygenerovaný DLL soubor.

Alternativní postup

Jako alternativní postup je pak použití mnou vygenerované DLL knihovny, tu stačí nakopírovat dle bodu 5 předchozího návodu. Nezodpovídám za případné problémy na vašem PC, knihovna nemusí fungovat. Soubor můžete stáhnout zde.

c) Závěr

Pokud se vám vše podaří, hra by měla správně fungovat a již by nemělo docházet k pádům.

Zdroj: zde

Rubriky: Hry, Kubovy vyřešené problémy | 1 komentář

Způsobí Google Movies v ČR revoluci?

Jak asi již víte, v pátek 20. června, v poslední den jara 2014, spustil v České republice konečně Google Movies, které jsou tak aktuálně k dispozici v mnoha zemích a jsou nejdostupnější placenou službou Google Play hned po prodeji aplikací pro Android.

Myšlenka Google Movies (mít kdekoli, kdykoli a na čemkoli (co podporuje Google Play) k dispozici své filmy) mě od prvopočátku velmi zaujala a na Google Movies jsem se osobně těšil více jak na Google Music (obdobná služba s hudbou).

Když jsem si ale v pátek prohlídnul a vyzkoušel, byl jsem však spíše zklamaný. Většina filmů si lze buď vypůjčit (v SD nebo HD verzi) nebo rovnou koupit, avšak ceny jsou přehnané. Půjčovné jednoho filmu se může vyšplhat i přes 100 Kč a koupě jednoho filmu může být i 4* dražší.

Tohle však není pravděpodobně chybou Google, ale CZ distributorů, kteří nepochopily potenciál dané služby a nasadily ceny příliš vysoko.  Bohužel si (opět) neuvědomují, že film za 20-49 kč se bude lépe půjčovat jak film za 2,5* větší cenu. A také si bohužel neuvědomují, že 20-49 Kč je lepších než 0 Kč z pirátského úložiště.

Dalším problémem je fakt, že na rozdíl od Google Music, není pro Movies „All access“ režim, tedy přístup do kompletní sbírky filmů za měsíční paušál (hodně mi to připomíná např. placenou TV). Tohle ale Google vůbec nepodporuje a nejedná se tak o problém CZ verze služby.

Dalším problémem je i nedostatek filmů s alespoň s CZ titulkami (osobně ale nepotřebuji více, tedy dabing), pevně věřím, že se jedná jen o „rozjezdový“ problém.

V rámci vyzkoušení služby jsem si za 9,9 Kč zakoupil film „Oko bere„, na mobilu fungovalo hned vše správně, v prohlížeči se však vyskytly různé problémy a přehrávání jsem zprovoznil až dnes ráno, asi se tak jednalo jen o další rozjezdový problém.

Zatímco Google Music je dle mého názoru v ČR poměrně populární (právě díky podpory All access režimu), Google Movies toto zatím asi nečeká. Mohou za to vysoké ceny (způsobené pravděpodobně CZ distributory) a zatím malý počet filmů s CZ podporou.

V Google Movies tak vidím hlavně vizi do budoucna, kdy bude existovat All access režim a zákazník se bude moci dívat na své oblíbené filmy kdekoli a kdykoli a hlavně zcela legálně.

Příchod Google Movies předznamenává i další věc – brzký příchod Google Devices do ČR, tedy nákup Nexus zařízení přímo přes Google Play. Osobně si totiž myslím, že už to nemůže dlouho trvat a do vánoc 2014 se i k nám tato možnost dostane, ale nechme se překvapit.

PS: Pokud chcete být informováni o výhodných akcích v Google Movies, můžete sledovat tuto Google+ komunitu.

Rubriky: Android, Google, Google Movies | Napsat komentář

Dva týdny s KitKatem

Ve středu 4. června to byly dva týdny, co jsem si formou OTA aktualizace nainstaloval na svou LG L9 II novou verzi operačního systému Android – KitKat. Dnešní článek bude tedy shrnovat tyto dva týdny jak z pozitivního, tak negativního pohledu, zmíním se i o stavu ihned po aktualizaci a o stavu aktuálním. Taktéž se pokusím poradit, jak vylepšit chod operačního systému po aktualizaci.

a) Aktualizace a první minuty po ni

Aktualizaci jsem nainstaloval 21. května tohoto roku (formou standardní OTA aktualizace), instalace probíhala v pořádku a vyžádala si tuším dva restarty a do půl hodinky bylo hotovo i se stažením aktualizačního balíčku.

Aktualizace byla dostupná daleko dříve, nejprve se objevila aktualizace pro verzi zakoupenou u operátora T-Mobile, poměrně dlouho poté byla dostupná aktualizace i pro verzi z volného prodeje, ale jen přes software LG. Ten však neumožňoval díky vnitřní chybě provést aktualizaci na českých Windows a já tak musel čekat další dobu, až se aktualizace pro můj mobil objeví formou OTA aktualizace.

První minuty s KitKatem však byly rozpačité, protože systém nebyl zrovna plynulý (ve srovnání s JB). Bohužel nepomohl i několika násobný restart zařízení a musel jsem pro jeho plynulejší chod provést několik kroků.

b) Ladíme KitKat

Ještě než začnete číst následující řádky, rád bych napsal, že vše děláte na vlastní uvážení, a pokud nemáte žádné problémy s KitKatem, není potřeba nic z níže uvedeného v tomto bodu, dělat. Níže uvedené v tomto bodu slouží jen pro ty, co by rádi zrychlily chod systému.

Jako první věc mě napadlo přepnutí běhového prostředí na KitKat pomocí patřičné volby v nastavení pro vývojáře (základní informace o běhových prostředí se dočtete např. zde). Abychom však vůbec tuto položku viděli v menu zařízení, je potřeba ji aktivovat pomocí několikanásobného kliknutí na „Číslo sestavení“ v menu „Softwarové informace„, které najdete v „Info o telefonu„.

Pokud na tuto položku tedy několikrát kliknete, pak se vám v hlavním menu telefonu zobrazí nabídka „Možnosti vývojáře„. Zde se nachází možnost, poměrně špatně přeložená do češtiny, „Vyberte dobu chodu„. Jako výchozí nastavení je „Použít protokol Dalvik„, na výběr pak je i možnost „Použít protokol ART„, což je i jedna z novinek v KitKatu. Vybal jsem tedy ART a volbu potvrdil, čímž se mobil restartoval a následně při startu aktualizoval všechny aplikace v telefonu, což si vyžádalo asi 20 minut času, samozřejmě záleží na počtu vašich aplikací.

Toto nastavení jsem používal prakticky po celou dobu, až asi před dvěma dny jsem jej přepnul zpět na Dalvik, protože mi začala hodně padat hra The Simpsons: Tapped out. Padání hry sice nebylo tak časté, ale i po přepnutí běhového prostředí mi hra několikrát spadla. Na vině tak pravděpodobně není běhové prostředí, ale nějaká chyba ve hře, která byla náchylnější na ART. Běhové prostředí jsem již však zpět nepřepnul a zkouším používat i nadále Dalvik.

Jako další krok po přepnutí běhového prostředí jsem vymazal dlouho nepoužívané aplikace. Systémových aplikací, tedy těch, které jsou předinstalovány v telefonu a nelze je standardním způsobem odinstaloval, jsem deaktivoval (vypnul) 20, mezi kterými byly např. Google Disk, Hudba, Internetový prohlížeč, Knihy Google nebo např. Kalkulačka.

Jako poslední krok, který jsem provedl až nedávno je aktivace možnosti „Vynutit renderování přes GPU„, tuto možnost opět najdete v nastavení pro vývojáře. Za následek by tato možnost měla mít zrychlení spouštění a vykreslování aplikací, negativním jevem je pak údajně zvýšená spotřeba energie. Ještě je dobré ověřit, že ve stejném menu máte deaktivovány různé animace (např. „Změna velikosti animace okna“ je nastaveno na „Vypnout animace„).

To je z ladění vše. Díky těmto krokům tak mám KK přibližně stejně plynulý jako JB.

c) Klady aktualizace

Největším kladem samozřejmě je aktualizace na nejnovější sestavení Androidu. Až před pár dny Google představil jemně novější Android 4.4.3, což je již jen drobná aktualizace „našeho“ Androidu 4.4.2. Jelikož L9 II přeskočil hned 2 větší vydání Androidu (4.2,4.3), obsahuje tak poměrně spoustu nového. Bude tak nejlepší, když si nejprve přečtete podrobnější recenze všech těchto vydání na jiných serverech, např. Android 4.4, Android 4.3 a Android 4.2 (1. díl, 2. díl). Samozřejmě ne všechny novinky se museli dostat i do „našeho“ KitKatu, jednak mohly být určeny jen pro modely Nexus (např. nový launcher v KitKatu), nebo je mohl vyřadit i LG. Níže se z pochopitelných důvodů již zmíním jen o tom, co mi udělalo největší radost.

Největší radost mi paradoxně udělala prakticky drobnost – když poslouchám hudbu pomocí Google Music, můžu ji ovládat i na uzamknutém zařízení, což nebylo v JB možné. Dále jsem rád, že lze konečně skrýt, dle mého názoru, velmi otravnou lištu „QSlide„, kterou jsem nikdy prakticky nevyužil.

Po instalaci KK jsem si všiml, že se mi rychleji aktualizují i některé systémové aplikace, třeba „Obchod Play„.

Dalším příjemným bonusem je nová verze LG klávesnice. Díky funkci „Rozpůlení klávesnice“ (najdete v nastavení klávesnice) se mi daleko pohodlněji na klávesnici píše. Klávesy nejsou po celé šířce, ale jsou uzpůsobeny tak, aby všechny klávesy byly dobře dostupné palcům. V původním rozložení byly pro palce některé písmena hůře dostupná.

V praxi to vypadá přibližně takto:

„Rozpůlená“ klávesnice (nejedná se o můj screenshot, nalezen na fony.sk)

Celá nástavba LG byla po vzhledové stránce mírně upravena, bohužel s odstupem času již nedokáži říct, co bylo již v JB a co je až v KK, člověk si rychle zvyká a zapomíná na staré :).

Některé novinky zatím nevyužívám (např. widgety na uzamykací obrazovce, Google Now…), pro Google Now nemám využití, a totéž vlastně platí prakticky i pro widgety na uzamykací obrazovce (přijde mi jednodušší odemknout zařízení a danou věc vyřídit zde). Pevně věřím, že časem začnu i tyto novinky více používat.

Poslední výhodou je pak vylepšená aplikační podpora. Dnes sice existuje stále málo aplikací, které fungují jen na KitKatu, ale s přihlédnutím, že tento mobil budu pravděpodobně ještě používat dva roky se jedná o dobrý základ. Protože za rok tu budou třeba další dvě verze Androidu a nepočítám, že by LG plánovalo jejich nasazení pro tento telefon. A v té době třeba bude aplikací pouze pro KK a novější již daleko více, uvidíme.

d) Negativa aktualizace

Negativ KitKat aktualizace je méně, ale jsou poměrně zásadní.

1) Omezení přístupu na „sekundární úložiště“, tedy na SD karty

Po aktualizaci na KitKat již není prakticky možné pracovat se soubory na SD kartě (krom čtení samozřejmě) pomocí nainstalovaných aplikací. Výjimku mají jen aplikace systémové, tedy systémový správce souborů, který je naštěstí poměrně vydařený, ač tedy není dvou panelový alá Total Commander.

Příklady:

– lze sledovat film z SD karty pomocí libovolné aplikace z Google Play
– lze kopírovat data mezi paměťmi (interní a SD karta) pomocí systémového správce souborů
– lze fotit na SD kartu pomocí systémového fotoaparátu
– některé aplikace musí být aktualizovány výrobcem, např. navigace a ukládání mapových podkladů na SD kartu, např. TomTom navigace má již aktualizovanou verzi podporující KitKat. Bez této aktualizace lze mapy ukládat jen do interní paměti, viz část „Novinky“ na Google Play stránce této aplikace.

– nelze kopírovat, vytvářet, měnit soubory pomocí libovolné aplikace z Google Play, např. Total Commanderu

Přiznám se, že tímto omezením mě Google opravdu hodně naštval. Dlouho jsem uvažoval, zda do aktualizace jít, nakonec jsem telefon zaktualizoval a dané omezení mi vlastně v ničem moc nebrání (s daty na SD kartě pracuji většinou v NB s připojeným mobilem – zde žádná omezení, zdá se, nejsou). Souhlasím ale, že jiný uživatel může mluvit jinak a může to být velmi zásadní problém pro něj. Myslím si, že podobný diktát by v dnešní době neměl být.

Kdybych to měl přirovnat např. k PC, je to něco podobného, jako kdyby nám Microsoft zablokoval pořádnou práci  s externím diskem (tedy by byl disk jen pro čtení) a povolil ji nám ji jen při použití správce souborů ve Windows. A bez Total Commanderu si už svou práci ve Windows nedokážu představit (na rozdíl od mobilu).

Naštěstí i v tomto případě vše řeší případný root, jelikož ale zatím neexistuje ověřený způsob rootu Androidu 4.4 v našem telefonu, je nutné telefon „rootnout“ již v JB a nahrát KK pomocí CUSTOM ROM.

2) „Porodní bolesti“ po aplikaci aktualizace

Tento bod prosím berte s rezervou, telefon jsem nepřepnul do továrního nastavení, pokud bych tak udělal, možná by žádné „porodní bolesti“ po aplikaci aktualizace nebyly.

Jak jsem již zmínil výše, první minuty po aktualizaci nebyly právě růžové, chod zařízení nebyl ideální a pomohlo až to, co zmiňuji v bodě b („Ladíme KitKat„) výše.

Obecné řešení tohoto problému je po aktualizaci ihned přepnout zařízení do továrního nastavení, čímž sice přijdete o data, ale zařízení by mělo být v ideální kondici.

e) Závěr aneb aktualizoval bych znova?

Jednoslovně: Ano.

Omezení práce s SD kartou v KitKatu je sice velmi silné, mě osobně ale nevadí. U mě převládají opět pozitiva a s negativy se učím žít, stejně jako jsem se naučil žít s negativy telefonu samotného, viz předchozí  třidílný článek.

PS: Pokud máte jakýkoli problém s telefonem, můžete dát vědět do diskuze pod článkem nebo napište do české Google+ komunity.

Rubriky: Android, LG | Napsat komentář

Měsíc s LG L9 II, díl třetí – negativa a závěr

S LG L9 II jsem již prakticky 1/4 roku. V dnešním posledním díle této série článků se tak zmíním hlavně o záporech tohoto zařízení a vše se pokusím shrnout v závěru.

a) Zápory

– hardwarové zápory

LG L9 II má samozřejmě i několik záporů. Jako první bych zmínil fakt, že po asi měsíci používání začal při stisku na jednom konkrétním místě vrzat. Mezi krytem a tělem přístroje se vytvořila cca milimetrová mezera. Naštěstí se nejedná o nic zásadního a při běžném používání si toho člověk ani nevšimne.

Daleko více mě však mrzí hlasitý reproduktor, který sice vypadá, dle mého názoru, velmi pěkně, avšak jeho umístění je velmi špatné při poloze zařízení na šířku. Při hraní her tak nejde moc slyšet zvukový výstup,protože jej samozřejmě zakrývám pravou rukou. Navíc jeho výstup není ani moc kvalitní. Jelikož vedle sebe jsou navíc dva stejné průduchy, které jsou odděleny USB výstupem, člověk si myslí, že telefon obsahuje stereo výstup, avšak opak je pravdou, jedná se o mono, protože druhý průduch je určen pro mikrofon.

Další a poslední čtyři HW nedostatky jsem zmiňoval již dříve. Jedná se o absenci podsvícení senzorových kláves, notifikační diody, čidla okolního osvětlení (tzn. absence automatické regulace jasu) a displej i s nastaveným nulovým jasem velmi září (což se někdy nehodí večer ve tmě). Na tyto negativa jsem si však, ač jsem se jich nejprve „bál“, zvykl.

Podsvětlení senzorových kláves mi prakticky nikdy při reálném používání nevadilo, přes den nespotřebovávají žádnou zbytečnou energii (přes den není potřeba, aby byly podsvětleny) a ve tmě je mačkám „nazpaměť“. Automatickou regulaci jasu jsem nepoužíval ani na předchozím Huawei (nebyl jsem moc spokojen s jeho chováním, často jas regulovat špatně), čili jeho absence mi také nevadí. Absence led diody jsem musel vyřešit aplikací „No led notifications„, která mě co dvě minuty upozorní na zmeškaný hovor či SMS, což mi bohatě stačí. Doposud se mi tak nestalo, že bych něco zmeškal. U Huaweie notifikační dioda sice byla, ale často jsem ji přehlédl.

– softwarové zápory

Telefon obsahuje bohužel i několik softwarových chyb, které pevně věřím budou odstraněny v blížící se aktualizaci na KitKat. Jako první bych asi zmínil, že QSlide aplikace nelze odstranit z notifikační lišty a zabírají tam drahocenné místo, ač je člověk nepoužívá. Dle prvních informací by však toto mělo být opraveno v nadcházející aktualizaci.

Nejpalčivějším problémem je malé integrované úložiště – 4 GB volného místa pro uživatele je opravdu málo. Problém je, že aplikace sice oficiálně lze přesouvat na SD kartu, ale jejich přesun je jen z malé části – většina dat zůstává v integrovaném úložišti. Mně osobně to většinou stačí, aktuálně mám volného místa cca 1 GB, ale věřím, že jinému to stačit nemusí. Problém je, když chci vyzkoušet nějakou hru, která dle dostupných údajů zabírá X MB. Avšak během instalace je potřeba mít volného místa 2x až 3x tolik (po instalaci samozřejmě aplikace zabírá jen původní místo), což bývá problém. Zatím to však lze obejít alespoň rootem, což jsem osobně ještě nevyužil.

To by bylo z nedostatků zařízení asi vše, pokud si na něco dalšího vzpomenu nebo si něčeho nového všimnu, článek co nejdříve doplním.

b) Závěr

Možná si po přečtení tohoto dílu říkáte, že toto zařízení má hodně nedostatků. Avšak opak je pravdou, v předchozích dvou dílech jsem tento mobil většinou jen chválil (maximálně jsem se zmínil o některém nedostatku, který zmiňuji dnes) a i přes tyto nedostatky jsem s mobilem velmi spokojen a stále si myslím, že v dané cenové kategorii (tedy do 6 000 kč vč. DPH, aktuálně se dá sehnat tento telefon i o 500 kč levněji a to u prověřeného obchodu), existuje jen velmi málo takto dobrých zařízení s Androidem.

Na mobilu si cením nejvíce perfektní vyladěnosti systému a jeho vzhled, ideální HD displej, stále dobré rozměry, ač se jedná o 4,7 palcové zařízení. Jistě se dá sehnat za danou cenu papírově lepší zařízení, ale ne vždy je i v reálném použití lepší (viz některé 4 jádrové čínské telefony se zalagovaným prostředím a podobně). Ze záporů mi vadí snad jen nevhodně umístěný reproduktor, na ostatní jsem si zvykl a některých si člověk ani nevšimne.

Po necelých třech měsících používání (tři měsíce by to byly 6. května) tak můžu s klidným svědomím říct, že jsem dobře koupil.

Rubriky: Android, LG, Mobilní telefony, O mně | komentářů 6

Měsíc s LG L9 II, díl druhý – praktické zkušenosti

V druhém díle tohoto článku bych se rád zmínil detailněji o první prohlídce telefonu, o tom, jak se mi líbí grafické prostředí telefonu, o prvních praktických zkušenostech s tímto telefonem a o výdrži baterie.

 

a) První prohlídka
 

LG L9 II mě zaujalo hned v obchodě při prvním úchopu. Ještě před odemknutím telefonu jsem si jej prohlédl. Zaujalo mne prakticky vše, co mohlo. Nejvíce však váha, na první pohled jsem hned poznal, že ač je telefon větší, je také ale lehčí než byl můj předešlý telefon – Huawei G300 (120g vs. 140g). Další kladné body si u mne telefon získal za svou štíhlost. Štíhlejší telefon bych pravděpodobně již nechtěl, protože již u tohoto telefonu jsem se zpočátku bál, abych jej „nerozmačkal“, protože na takto štíhlé telefony jsem nebyl doposud zvyklý.

 
Jelikož jsem poměrně konzervativní, líbil se mi telefon jako takový včetně barvy (mám černou verzi), osobně se mi totiž nelíbí mobilní telefony v různých barvách (červená, žlutá…), jak je to v dnešní době populární např. u Nokie s Windows Phone. I když je telefon již poměrně veliký (4.7 palců displej, rozměry 128,4 × 66,5 mm), dobře se mi v ruce drží, avšak ovládání jednou rukou se neobejde s častým přehmatáváním (možná mám jen menší ruce). Nejlépe se mi tak telefon ovládá oběma rukama. Naopak díky většímu displeji je práce s jakýmkoli programem či hrou daleko lepší než na předchozím 4 palcovém Huawei.

 

Displej mě mimochodem ihned ohromil svou jemností, pozorovacími úhly i jasem – většinou mám nastaven nulový nebo minimální jas, pochopitelně na sluníčku musím jas přidat. Díky HD rozlišení displeje (1280*720) má 4,7 palcový displej jemnost 312 ppi a je radost na něj pohledět.

 
Jediný záporný bod, co se týče vzhledu a fyzických parametrů zařízení, tak má LG u mne za lesklá záda, osobně moc nechápu, proč je výrobci vůbec dělají. Otisky se chytají na záda velmi rády a jdou vidět poměrně dobře. S tímto jsem se smířil a i přes počáteční obavy to dnes již neřeším. 
 
b) Grafické prostředí
 
Již v prodejně, jakmile jsem zařízení odemknul, mě zaujala grafická nástavba telefonu. A to jak svým vzhledem, tak plynulostí. Grafické prostředí a spoustu dalšího si můžete prohlédnout ve videorecenzi např. na YouTube kanálu mobilenet.cz nebo smartmania.cz, nebudu jej tak popisovat, dále jen zmíním postřehy, pozitiva a negativa.
 
Dle mého názoru grafická nástavba vylepšuje vzhled a chování výchozího čistého Androidu, avšak chod systému nezpomaluje ani jej neznepřehledňuje, jako tomu často bývá např. u Samsungu. Ač jsem u Huaweie používal alternativní launchery, u LG jsem žádný nakonec nepoužil a stále používám výchozí prostředí. 
 
Prostředí podporuje notifikace zmeškaných událostí ve formě malého čísla u ikonky dané aplikace. Pokud mám tedy zmeškaný hovor, nepřečtený email nebo SMS, vždy u dané ikonky vidím i počet. Pravděpodobně toto umějí jen integrované aplikace a není zde podpora pro jiné aplikace.
 
Tapetu lze nastavit nejen pro pozadí plochy, ale i pro pozadí menu. Pro menu lze nastavit i tapetu shodnou s tou, co máte na klasickém pozadí, v tomto případě lze nastavit její průhlednost tmavší nebo světlejší, osobně jsem zvolil tmavší – lépe se u ní čtou jmenovky ikonek. Bohužel se nedá nastavit libovolná jiná tapeta – můžete si tedy vybrat buď jen tu, co máte na klasické ploše, nebo jednu z předpřipravených. Nastavení najdete opět v kontextové nabídce menu s aplikacemi.
 
Vlastní menu aplikací je rozděleno do tří částí – Aplikace, Stahování a Widgety. První a poslední část je pochopitelná – v první vidíte ikonky všech nainstalovaných aplikací, v poslední pak vidíte nainstalované widgety. V prostřední (stahování – poměrně zmatečný překlad jsem mimochodem našel vícekrát) pak vidíte ikonky jen těch aplikací, které jste si sami nainstalovaly – nevidíte v něm tedy ikonky integrovaných aplikací. Bohužel, na rozdíl od některých alternativních launcherů nelze vytvářet vlastní kategorie.
 
Další, co mě potěšilo je, že počet ikonek v dolní liště není napevno určen, při přesunutí další ikonky se ty předchozí zmenší tak, aby se tam vešli. Do pěti ikonek pak v liště vidíte i jejich jmenovky. Toto např. u Huaweie opět nebylo možné (u výchozí launcheru samozřejmě), počet ikonek byl napevno dán. 
 
V notifikačním menu se nacházejí ikonky pro rychlé zapínání a vypínání té či oné aplikace. Jejich počet i pořadí lze jednoduše upravit. Jelikož je jich poměrně hodně a žádná mi nechybí, opět jsem nemusel instalovat extra aplikaci, jako tomu bylo u Huaweie. 
 
Hned pod touto lištou se nachází lišta s tzv. QSlide aplikacemi, což jsou aplikace, které při zapnutí běží jako „plovoucí“ tedy přímo na ploše a neběží přes celou obrazovku. Tento typ aplikací však nepoužívám a mrzí mě, že tento panel nelze skrýt a zabírá mi tak místo na notifikační liště. Jedná se tak o jeden z mála záporů výchozího prostředí.
 
Další nevýhodou výchozího prostředí je fakt, že automaticky neřadí aplikace v menu dle abecedy, jakmile něco nainstalujete, ikonka se vždy vloží na konec. Na rozdíl od Huaweie však lze seřadit ikonky pomocí kontextového menu a položky „Seřadit podle“ => „Alfabeticky“ (ještě je možné ikonky řadit dle data, to ale nepoužívám). 
 
Třetí a poslední nevýhodou, na kterou jsem zatím narazil pak je, že v případě ukončení náročnější aplikace (typicky hry) chvíli trvá, než se vám na ploše zobrazí ikonky. Problém by vyřešila instalace alternativního launcheru, ale jelikož se jedná jen o max. 3-5 sekund, tak to neřeším. Opět při srovnání s Huaweiem je na to LG daleko lépe, právě díky 1 GB RAM.

 

c) Praktické zkušenosti

Krom základních funkcí, jako jsou bezesporu volání a příjem SMS (obojí mimochodem v pěkném grafickém kabátku) jsem zatím stihl vyzkoušet surfování na Internetu (pomocí WIFI i mobilních dat), poslech muziky, přehrávání YouTube videí, fotografování a nahrávání videa, čtení knih a časopisů a stihl jsem si i zahrát pár her (nejsem žádný velký hráč). Naopak jsem zatím nestihl GPS, NFC a některé další pokročilé funkce (např. možnost dálkového ovládání TV, DVD a podobně).

Surfování na Internetu je díky modernějšímu HW a většímu displeji samozřejmě pohodlnější než na předchozím Huawei, navíc konečně můžu na mobilu používat i Google Chrome, který na G300 byl prakticky nepoužitelný. Díky většímu displeji již nemusím tak často zoomovat při čtení stránek, které nejsou přizpůsobeny mobilnímu telefonu.

I přesto, pokud čtu nějaký rozsáhlejší článek o několika stránkách, raději si jej rovnou nejprve přesunu do aplikace Pocket, pomocí které se mi čtou internetové stránky prostě nejlépe – navíc je můžu číst i po cestě, kde nemusím mít připojení na Internet.

Mobil samozřejmě nemá problémy s připojením na šifrované WIFI, včetně připojení na WIFI s WPA2-PSK šifrováním, a i na místech se slabým signálem jsem neměl, pokud si dobře pamatuji, žádné problémy. Co se týče mobilních dat, tak mi absence LTE nevadí, datové připojení mám prakticky jen jako doplňkové a moc jej nevyužívám. Mobilní připojení fungovalo na první pokus a nepotřeboval jsem nic měnit v nastavení telefonu.

Co se týče multimédií, tak vše funguje jak by člověk očekával. Zvukový výstup hodnotím jako lepší než v případě G300. Koukání na videa je opět díky velkému a kvalitnímu displeji taky příjemné.

Níže si můžete prohlédnout neupravené dvě fotografie pořízené telefonem, osobně mi plně dostačují, pro kvalitnější focení pak doma máme i klasický fotoaparát.

Ukázková fotografie č.1

 

Ukázková fotografie č.2

Pro lepší focení potěší přítomnost HW klávesy, která je nastavitelná a krom focení ji lze nastavit i jinou funkci, např. rychlé spouštění poznámek. Bohužel u mého kusu, pokud fotím HW, tak je fotografie otočená. Stačí tedy mít HW tlačítko při focení dole a vše je v pořádku. Ostatní uživatelé si však na toto nestěžují, je možné, že by pomohl tovární reset nebo něco podobného.

Jelikož mi to prakticky vůbec nevadí, tak zatím čekám na aktualizaci systému na KitKat, která snad již brzy přijde a při té příležitosti vyzkouším případně tovární reset. Osobně jsem rád, že je vůbec HW tlačítko přítomno, a jestli jej mám nahoře nebo dole při focení příliš neřeším.

Vlastní focení můžete spustit nejen HW tlačítkem, ale i pomocí slovního povelu, např. „smile“ nebo „LG“. Telefon je velmi citlivý a ve většině případů ihned provedl focení, jen zřídka, pokud se v mém okolí vyskytovalo příliš mluvících lidí, tak nezareagoval, což je ale na druhou stranu pochopitelné. Slovo samozřejmě musíte vyslovit alespoň se základní anglickou výslovností. Fotografie lze samozřejmě ukládat i na SD kartu.

Z her jsem zatím vyzkoušel jen ty základnější – Angry Birds, Angry Birds GO, Dead trigger 2 nebo The Simpsons: Tappet Out. Všechny fungují v pořádku, což se dalo samozřejmě očekávat. Ještě jsem vyzkoušel pár závodních her jako Asphalt 8: Airborne nebo Real Racing 3, ty byly také poměrně dobře hratelné, ale nezaujali mně a nakonec jsem je po chvíli odinstaloval.

Zde však přichází na řadu pro mne asi největší zápor tohoto zařízení – integrovaná paměť nechává uživateli 4 GB volného místa. Bohužel datové soubory hry se bohužel neukládají na SD kartu, ale do integrované paměti a ta brzy dojde. Přesun aplikací na SD kartu není zablokován, ale i po „přesunutí“ aplikace na SD kartu většina dat zůstane v integrované paměti, což je škoda – zde poprvé získává G300 navrch – u ní to i bez rootu nebyl problém.

Další postřehy zmíním v třetím pokračování článku.

d) Výdrž baterie

Většinu potencionálních zájemců pravděpodobně zajímá, jak je na tom telefon s výdrží. Po většinu dne používám telefon spíše jako klasický telefon než jako chytrý telefon, nemám tedy zapnuté WIFI ani datové připojení. Připojení na WIFI používám chvíli ráno před odchodem do zaměstnání (zkontroluji email, novinky ze světa, počasí, zahraji si na chvíli nějakou hru), zřídka si s telefonem hraji i po cestě do zaměstnání.

V zaměstnání WIFI zapnuté většinou nemám. Emaily a podobně řeším především na notebooku v práci. V práci tak mám telefon především na volání a SMS. Až večer, kdy mám více času, tak s telefonem pracuji více, třeba si pouštím YouTube videa nebo hraji hry.

Při tomto režimu mi telefon vydrží vždy alespoň dva dny, někdy i více. Pochopitelně pokud to přeženu s používáním telefonu, telefon si o nabití řekne i dříve. S výdrží baterie jsem tak spokojený.

e) Příště

V posledním části bych se zmínil o dalších praktických zkušenostech, shrnul bych negativa zařízení a pokusil bych se i shrnout necelé dva měsíce s tímto telefonem. Rád se případně pokusím odpovědět na vaše dotazy, které můžete psát v diskuzi – pokud budu vědět, rád odpovím. Pevně věřím, že se vám i tento díl líbil.

Rubriky: Android, LG, Mobilní telefony, O mně | Napsat komentář