Instalace druhého pevného disku (SSD) do notebooku

Před více jak třemi lety jsem koupil svůj zatím (a snad i zcela, plánuju spíše návrat ke stolnímu PC) poslední notebook ASUS X555UB osazený procesorem Intel Core i5-6200U, grafickou kartou GeForce 940M, 8 GB RAM a stále ještě klasickým plotnovým diskem, který jsem upřednostnil před SSD diskem, který v té době ještě nebyl tak cenově dostupný jako právě teď. Zatím jsem si tedy jen doplnil velikost RAM paměti na konečných 12 GB ( jeden 4 GB modul je napevno v NB na základní desce a nelze tak vyměnit za 8 GB modul). S tehdejším výkonem NB jsem byl relativně spokojen (ačkoli jsem věděl, že s SSD diskem to může být daleko lepší) a díky hibernování počítače startoval relativně rychle.

Poměrně nedávno jsem se dozvěděl o „neoficiální“ cestě, jak do svého NB dostat druhý disk a to pomocí jeho záměny za DVD vypalovačku, kterou jsem nikdy nepoužil k vypalování a i DVD jsem do NB vkládal velmi sporadicky.

Co přesně je potřeba udělat?

 Cesta za novým SSD diskem, v případě kdy z nějakého důvodu jej nechcete vyměnit zá původní pevný disk je jemně složitější, ale ve výsledku lepší, protože budete mít k dispozici více místa pro svá data.

Nejprve je potřeba objednat rámeček na disk, který vypadá stejně jako DVD mechanika, do kterého vložíte nový disk a rámeček s diskem namontujete do NB místo mechaniky. Nakonec na nový disk nainstalujete Windows (jakýkoli jiný OS), případně provedete klonování současného systému.

Objednání rámečku

 Já nakonec zvolil EBay, rámečky lze pořídit i v českých obchodech, kde ale většinou neuvádějí, pro jaký typ NB je rámeček určen. Na ebayi se dají sehnat rámečky, u kterých je specifikovaný přesný typ NB. Svůj rámeček jsem objednal zde a doprava trvala cca 3 týdny, cena cca 250 Kč vč. dopravy. Mělo by stačit na ebayi vyhledat „2nd HDD SSD Hard Drive Caddy for ….“ a místo teček vepsat přesný model NB.


Objednání disku

 Po menší úvaze jsem se rozhodl objednat disk Kingston A400 480GB 7mm za 1299 kč. Ono to je ale relativně jedno, jen je potřeba aby se jednalo o klasický 2.5 palcový SSD disk a ne o M.2 formát.


Montáž

 Ještě před rozděláním NB je potřeba nový disk vložit do rámečku. Po stranách rámečku jsem měl našroubované šroubky do obvodu rámečku, které bylo potřeba nejprve co nejvíce vyšroubovat, vložit disk a opět zašroubovat přes rámeček přímo do předpřipravených dírek na disku. Poté by měl disk pevně držet v rámečku.

Montáž rámečku je poměrně jednoduchá, bohužel rozmontování NB se liší dle jeho typu (např. můj první NB se rozdělával „zdola“, tento pro změnu přes klávesnici zeshora ) a je nejlepší si pro konkrétní model NB najít na YouTube instruktážní video. Já si bohužel nepamatuju jaké jsem přesně použil (potřeboval jsem se do NB dostat už dříve kvůli výměně baterie, která se za dva roky a něco nafoukla), ale pravděpodobně to bylo některé z těchto. Opět by mělo stačit vyhledat na YouTube něco jako „How replace DVD by SDD …“ a místo teček napsat konkrétní typ notebooku.

Jakmile máte NB rozebraný, stačí vymontovat DVD mechaniku (v mém případě se jednalo o jeden šroubek, poté stačilo mechaniku vysunout a vsunout místo ní rámeček s diskem a ten opět zašroubovat oním šroubkem. Poté sešroubovat NB do půvdního stavu.

První start počítače

 Během prvního startu prakticky nic zatím nepoznáte, systém vám samozřejmě nastartuje stejně pomalu jako obvykle. Až po přihlášení do systému byste měli vidět novou jednotku mezi vašimi disky. Pokud disk nevidíte v systému, buď jste udělali něco špatně (popravdě mě nenapadá co), nebo je potřeba disk nejprve přes správce disků naformátovat (bohužel si teď nevybavuju, zda jsem musel disk naformátovat či nikoli, pod záplavou dalších nastavování (viz dále) jsem toto již zapomněl). Formátování disku prosím konzultujte s Googlem, záleží totiž jaký systém máte a podobně.

Jakmile vidíte disk ve svém operačním systému, je potřeba se rozhodnout, zda na SSD disk systém zkopírujete ze současného systému (tzv. klonování) nebo rovnou nainstalujete čistý systém.

Klonování nebo čistá instalace OS?

 Nad touto otázkou jsem se původně moc nepozastavoval a chtěl jsem přenést současný systém na nový disk. Čistou instalaci jsem si nechal jako nouzové řešení.

Klonování systému

Pro klonování jsem zkusil dvě aplikace, a sice „O&O DiskImage“ (plná verze z časopisu CHIP) a „Minitool Partion Wizard 11“ (volně dostupná aplikace (pro domácnosti)). Bohužel ani s jednou jsem nebyl schopen systém korektně zkopírovat na SSD disk, vždy to skončilo tak, že systém byl zkopírován, ale nepodařilo se ho nastartovat (samozřejmě v BIOSu jsem změnil bootovací disk na SSD a podobně). Po odpoledni a večeru (šel jsem spát o půlnoci) stráveném s různými postupy jsem se rozhodl, že druhý den systém nainstaluju načisto přímo na nový disk.

Čistá instalace – příprava

MS umožňuje, minimálně u Windows 10, pomocí jejich aplikace vytvořit USB flash disk, ze kterého poté nainstalujete Windows 10. Stačí stáhnout jednoduchou aplikaci, pomocí které si vytvoříte instalační flash disk, ze kterého poté nabootujete a nainstalujete Windows. Samozřejmě pokud máte legální Windows aktuálně nainstalovaný.

Před spuštěním aplikace jen do NB vsuňte flash disk alespoň o velikosti 8 GB (data z něj budou smazána) a pomocí aplikace vytvořte instalační flash disk. Vše potřebné bude poté staženo z internetu během tvorby flash disku. Proces trval asi 30 minut a záleží na rychlosti Vašeho připojení na Internet.

Čistí instalace – provedení

Vlastní instalace Windows 10 (kterou jsem mimochodem absolovoval zcela poprvé) byla velmi jednoduchá a prakticky stačilo klikat na tlačítko další. Důležité jsou dva body – chvíle, kdy si vybíráte, zda se jedná o upgrade stávající instalace nebo o instalaci čistou (vybíráte samozřejmě druhou možnost – čistou instalaci) a následný dotaz, kam chcete Windows nainstalovat (samozřejmě zvolíte Váš nový SSD disk)

Celá instalace trvala 10-15 minut včetně nastavování a provedl se myslím během ní jeden restart.

Čistá instalace – prvotní nastavování

Při prvním startu je uživatel dotázán na základní údaje (jako heslo k WIFI, tvorba uživatelského účtu a pod.) a doplňující informace (např. zda Windows může používat hlasové příkazy, používat lokalizační údaje, a podobně…). Toto poinstalační nastavení zabere dalších asi 15 – 20 minut.

No a pak na řadu přichází to nejzábavnější – instalace aplikací, ovládačů a her. Tohle už je čistě subjektivní, mě osobně to zabralo asi dvě hodinky, možná hodinku a půl i s tvorbou účtu pro manželku.

Krom ovládačů jsem nainstaloval vlastně jen pár aplikací – Google Chrome, Google Drive klienta, Total Commander, 7-zip, Europa Universalis IV, Crusader Kings, Office a JDownloader. Většinu času trávím v Chrome a Total Commanderu, čili ani více nepotřebuju.

Ještě jsem zapomněl – původně byl v NB předinstalovaný Windows 10 Home, který jsem později upgradoval na verzi Pro. Během instalace Windows se mi nainstalovala původní Home verze a já tak musel i tentokrát verzi Windows upgradovat. Díky rychlému SSD disku a připojení na net toto trvalo cca 30 minut a počítač byl jednou restartován během toho.

Systém byl ihned automaticky aktivován bez mého zásahu, ať už původní Home verze, tak i Pro verze po upgradu. Totéž Office.

Klonovat nebo instalovat čistý OS?

Čistá instalace mě tak zabrala celkem asi 2-2.5 hodiny se vším všudy, prostě jedno odpoledne. Laborování s klonováním mi zabralo půl den a výsledek navíc žádný. Jistě, kdo úspěšně pronikl do tajů klonování by byl rychlejší a úspěšnější. Na druhou stranu, čistá instalace je vždy lepší, protože klonovat dva roky starý systém není moc moudré – obsahuje spoustu balastu a podobně. Navíc většina programů na klonování je placená a nebo k ničemu, alespoň z mého pohledu.

Za mě tedy určitě instalovat čistý systém.

Závěr

Instalace hardisku nebyla vůbec složitá a nebýt naprosto zbytečného laborování s klonováním disku, mohlo být za jedno delší odpoledne hotovo.

Jak je patrné z výše uvedeného, nikdy jsem neměl na domácím notebooku SSD disk (ano, jsem divný 😀 ) a v práci jsem to neřešil, tam mám SSD disk už dlouho. Když ale srovnám svůj notebook před a po instalaci SSD disku, tak je tam obrovský rozdíl co do výkonu.

Start systému byl původně  na více jak dvě až tři minuty (počítám do toho i dobu po přihlášení, kdy byl počítač skoro nepoužitelný, protože ho brzdily aplikace v pozadí, které se načítaly). S SSD diskem je start za cca 17s a po přihlášení mohu hned pracovat, práce se systémem i start aplikací je také o hodně rychlejší. Obrovský rozdíl. Se starým diskem jsem se naučil počítač hibernovat a start byl pak taky poměrně rychlý, ale i tak se to stále nedá samozřejmě srovnávat, SSD hodně vyhrává.

Příspěvek byl publikován v rubrice Kubovy vyřešené problémy, Návody. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *